Chcete simíka nebo dům na objednávku? Více informací tady!
Chceš si nechat zhodnotit blog? Tady!

2.díl-NoMore

2. června 2011 v 21:09 | Maude |  No More
Zdravím!!!
Nojono, tak jsem sem ještě večer drcla druhý díl. Na mý posteli "dole" je ohromný kufr, narvaný k prasknutí, protože jedu na devět dní do Španělska a máma pojem 6xtričko pochopila jako 8 triček . No, každopádně nechápu, proč máme mít 10xrozpustný nápoj Tang... . No nic, takže je tu další díl povídky NoMore. Je to historicky první druhý díl na všech mých blozích =D. Možná, že tento článek čtete někdy ve středu a vrtá vám hlavou, proč říkám, že se za chvilku chystám odjet... Možná ho přednastavím, ale ještě nevím. Dost povídání, přeji příjemné počtení!!!!
Opět je povídka pod perexem:

"Bec!" vydechla překvapeně paní Courová, třídní učitelka. "Co to má být? Matematika ti vždy šla!"
Paní Courová se nevěřícně skláněla nad sešitem Bec Wainwrightové. Byla překvapená nad neuvěřitelnou kvantitou chyb v Beciině sešitě, jindy vzorné studentky. Becky, jak již paní učitelka řekla, byla vzorná studentka, matematika jí bavila a šla jí. Dokonce začala uvažovat o matematické univerzitě, ale teď jí šla matika z kopce. Možná to bylo tím, že pořád musela myslet na závody, konající se v červenci. Bylo to mistrovství, a Becky žila pro mistrovství. Se svým koněm Fridayem trénovala od půl třetí do osmi do večera, to všechno, aby vyhrála, ale nezbyl jí čas na matematiku. Nemohla za to. To byl její životní cíl, vyhrát mistrovství. Kvůli tomu nemusela ani chodit do školy... Bec odhodlaně vystrčila bradu.
"Hele," šeptla Jessica své kamarádce Nianě, tupé jak dřevo. "Wainwrightová je zas pyšná na ten svůj druhej zevnějšek. Kdovíjaká je to Hannah Montana... Mistrovství nikdy nevyhraje. Jenom si to namlouvá."
Bec slyšela Jessicu, bradu povytáhla ještě víc. "No, aspoň nemám v hlavě jenom kluky a hadry a make-up," zasyčela. "Hele, víš jak utopit blondýnku? Stačí na dno bazénu přilepit zrcadlo."
Všichni z první, druhé, i třetí řady se zachichotali, dokonce i tupá Niana a věčně pihatá Kesia, Jessiny nejlepší kamarádky. Probodla Becky ledovým pohledem, ale radši nic neříkala. Paní Courová zatleskala.
"Děti, děti, ticho! Ty, Rebecco, si rychle oprav ty chyby, a Donaldová... Jednoduše mlčte." Probodla pohledem Kesiu a Nianu. "Vy, děvčata, si o přestávce odsednete sem," Paní Courová pokynula k místu přímo před katedrou. Niana jako tupec zamumlala "Ty bláho!" a Kesia zasténala a hlavu si dala do dlaní.
Bec si vzala sešit a šla si sednout ke své kamarádce Kenzie, která se ještě teď prohýbala smíchem. Becky čekala až se uklidní asi minutu, ale pak to vzdala a začala si psát příklady. Pořád zoufale mrkala na číslíčka na kalkulačce a pak zasténala. Matematika jí vždy šla! Copak by to zapomněla? Je to látka z minulé třídy, to si musí pamatovat!
Kenzie se konečně vzpamatovala a musela si otřít oči kapesníkem, jak jí slzely. "Becky," zaškemrala. "Kdy pujdem do tý kavárny? Já tam byla s mámou, a chodí tam Brice Clearwater! Víš, kdo to je? To je ten kluk z protějšího stolu v jídelně, já ho tam viděla a chtěla jsem navázat konverzaci, ale byla tam máma, chápeš, takže jsem tam nemohla jenom tak flirtovat, no, a sama tam nechci jít, působí to děsně staropanensky, ale zase tam nechci jít s partou velkou jak něco, ať si nemyslí, že jsem nějaká pipina..." zatímco Kenzie chrlila nekonečné množství slov, Bec se prokousávala rtem a matematikou. Tyhle Xka jí nešla nikdy... Becky to vzdala, s povzdechem zavřela sešit. Potřebuje si uvolnit jeden trénink, aby ho věnovala matematice... takové tréninky s matematikou.
"...si vezmu ten stříbrný nátělník, co říkáš?" Kenzie se otočila na kamarádku.
Bec jenom přitakala. "Tak jo, já si vezmu tu zelenou blůzu a tu khaki sukni, O.K.?"
Kenzie protočila panenky. "Jak chceš. Já si vezmu stříbrný nátělník, ten hedvábný bílý svetr a bílé kalhoty... Když o tom mluvíme, hodily by se mi k tomu stříbrné konverzy, no, a třeba tu novou stříbrnou kabelku Puma! Tu reklamu na to dávaj pořád, a kdyby viděl, že jí mám, třeba by... chápeš... No, třeba by si myslel, že se mu chci líbit, a nějak..." Kenzie zčervenala až po kořínky vlasů. Aha. Zamilovaná až po... kořínky vlasů.
"Hele, Kenzie," začala Bec klidně. "Já si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby si šla jenom k nám. Podrbem, mám nějaký nový Bravíčka a Chrissie bude s Markem, takže nás nebude otravovat. Uděláme si fajn odpoledne, jo?"
Kenzie chvilku zaváhala, ale pak souhlasila. "Tak dobře. Ale příště jdem do kavárny."
V tom zazvonilo. Netrvalo ani vteřinu a Kenzie se po obličeji rozlil blažený úsměv. Bec bylo jasné, že to nemá nic společného se zvoněním. "Co je, Zee? Co se děje?"
"Nic, nic." Kenzie si jedním rychlým pohybem ruky shrnula věci do tašky. "Já jen... Nebydlí Clearwaterovi náhodou v čísle 46, vedle vás?"
Bec přikývla. "Jo, bydlí. No... a co?"
"Nic." Zee se usmála a zmizela ze dveří. Od té chvíle jí Bec neviděla.
"Becky! Někdo zvoní!" zaječela Clair na dveře dceřiného pokoje. Podívala se oknem. "Je tu Zee a... nějaký kluk!"
Bec zavolala: "Pusť je dál!!!" Ale bylo jí to divné. Zee a kluk? Ne, to nemůže být Kenzie. Matka si jí spletla. Určitě je to Ellen a Ben, nejzamilovanější pár ze třídy... Asi si tou láskou zaslepili sešit a potřebují od sebe odlepit. Bec se zachichotala.
Ale nebyla to Ellen a Ben.
Dveře se otevřeli, a za nimi stálo překvapení.
Stála tam, jak řekla máma, Zee a KLUK.
Ale jaký.
Brice Clearwater.
"Ahoj, Becco." Bec s sebou trhla při tom jménu. Oslovení "Becca" nenáviděla. Zee to věděla. A přesně to řekla.
"Ahoj Rebecco. Kenny mě pozvala... jdu k cizí holce, nechystáte tu holčičí mejdan, že ne? Nechcete, abych tady předváděl spodní prádlo, že ne?"
Holky vyprskly. To byla chyba. Když "Kenny" uslyší něco vtipného, chechtá se příšerným hýkotem ještě dvacet minut. Ale ne. Ale NE.
Zee se místo svého chřapláku rozesmála smíchem jako zvonečky - Půvabně se zasmála, zamrkala dlouhými řasami, pohodila svou černou hřívou a zasmála se na Bricea. Ten se taky usmál a vrhl na ní oslnivý úsměv. Bec připadala, jako kdyby tam nebyla, a to je doma. Dva světy - Bec sama a Brice a Zee spolu.
"No... Nechcete limonádu?" Bec se podrbala ve vlasech a obula nohy do bačkor.
"Já bych si dala," špitla Zee hlasem tenkým jak stéblo slámy. "Co ty, Bricey?"
"Taky," přitakal Brice.
"Víte co, dáme si chipsy. Zee, pomůžeš mi?"
Kenzie otráveně vzdychla a šla za Bec. Obě dívky sešly po schodech, a když si Bec byla jistá, že je Brice neslyší, vyštěkla: "Co to má znamenat, Kennedy?"
Otázky jako vždy:
1) Jak bude Kenzie reagovat?
2) Co si myslíte o Briceovi?
3) Stropí Brice něco sám v Beciině pokoji? Co?
4) Bude někdo v kuchyni?
5) Líbí?
Tak ahoj za týden! Pak bude další díl!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veronika Dvořáková Veronika Dvořáková | Web | 2. června 2011 v 21:16 | Reagovat

Moc mě to číst nebaví. Jenom z komixu nebo s obrázky :)

2 Lala◄► Lala◄► | Web | 2. června 2011 v 21:21 | Reagovat

Máš pěkný dess

3 denie(: denie(: | Web | 3. června 2011 v 20:23 | Reagovat

Tak to si to v tom Španělsku užij :))

4 Maude Maude | E-mail | Web | 14. června 2011 v 12:50 | Reagovat

[2]:[3]: Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama