Chcete simíka nebo dům na objednávku? Více informací tady!
Chceš si nechat zhodnotit blog? Tady!

5.díl-NoMore

20. června 2011 v 16:32 | Maude |  No More
Tradadadááá!!!!
Konečně je tu pátý díl! Bude taky z Briceova pohledu, protože jsem se rozhodla trochu tam zaplést Inu. Chudáka Becky jsem ve čtvrtém díle trochu vystrčila...
Hrozně, ale hrozně moc děkuji Lowu, za podporu. Děkuji!!!

"Hej, brácha!" Mike už mě zase otravoval. Buší mi na dveře, křičí a po schodech dupe jak king-kong.
"Co je?" zabručím, a stránku na webu stáhnu do lišty.
"Potřebuju na komp. Můj se rozbil, předpokládaná doba je-"
"Ale mně to nezajímá!" zaječím. "Máš svůj, rozbil se, konec. Pořád si ode mně něco půjčuješ. Péespéčko si rozbil. Maminčin mobil taky. Dokonce i Volvo je v opravně, protože se ti přehřál motor."
"Brácha, prosim. Natasha na mě čeká, a když na ICQ nebudu do minuty, rozejde se se mnou."
"Dobře ti tak." zamumlám.
"Prosím! Prosím, prosím! Budu tě prosit do té doby, než mi ho nepůjčíš."
"No tak fajn! Fajn!" Nakonec povolím. Otočím zámkem, odstrčím děkujícího Mikea a sešourám se ze schodů. Tam vidím mámu, jindy hezké vlasy mastné, stažené do culíku. Čelo se jí krabatí, a rozčileně smaží karbanátky.
"Bricey, pomůžeš mi, prosím? Vhoď do tý vody brambory, už jsou nakrájený. A ty, Carle!" otočí se k obýváku. "Mohl bys mi taky pomoct!"
"Táta už je tady?" zpozorním.
"Ano. Přijel před chvilkou. To včera bylo: 'Ale Nikki, zítra to uvařím já, jsem na karbanátky specialista.' Tak čekám, nevařím, a dívám se na televizi. A pán přijde-" Ignoruje zabručení z obýváku. "-a říká: 'Jé, já jsem ale utahanej!' a položí se na sedačku. když se ho ptám, jestli to uvaří, vytkne mi, že on nám vydělává peníze, a že když už se válím doma-" zašklebí se. "-mohla bych aspoň uvařit večeři. Jako kdybych se tu válela." Rozčileně pánví hodí.
"Mami, já to udělám," řeknu rychle, když jí karbanátky vyhupsnou z pánve a skončí na zemi. Naštěstí je tu vytřeno, takže jsou karbanátky pořád k snědení.
"Díky," máma vzdychne a začne na talíře skládat zeleninu. Pěkně si s tím vyhraje. Obdivuju její tpělivost. Já karbanátky na naaranžované talíře opatrně sběračkou položím a společně na ně vysypeme brambory. Máma ještě z malého květináče opatrně otrhá pár bazalek, naseká a vhodí. Mňam, už se těším.
"Mikeu! Carle!" Máma jde talíře dát na stůl a já ho prostřu.
"Kiki! Sss, Kiki!" Přivolávám naši línou a tlustou kočku. Ta se dokolébá a hladově se zahryzne do její vitaminové žvýkací myši. Do mysky jí nasypu granule, Kiki zapomene na myš a hltá granule. Někdy jí musím vzít na procházku, aby se pořádně proběhla.
"Mmm, uvidíme, jestli tvoje karbanátky jsou stejně dobré jako moje," poškádlí mámu táta a já ho dloubnu do žeber. Mám pěkně ostré lokty.
"Pohroma zažehnána," mumlá si spokojeně Mike. "Natashe jsem namluvil, že mě máma nepustí na počítač, takže nemusím na ICQ poslouchat jako: 'Mikeu, kdy mi koupíš dárek k narozeninám?' a 'Mikeu, miluješ mě vůbec? Pořád koukáš po Karol!' Je vážně hrozná!
"Tak proč to neukončíš?" zeptám se ho, když usedne ke stolu.
"Víš," zasyčí Mike. "Možná by to bylo lehčí, kdyby nebyla kapitánka Monstrózních lvů, kapitánka ragbyového týmu." Zlomí se mu hlas. "Kapitánka je nejsilnější, vždycky."
"Tak proč si s ní začal chodit?"
"Sázka. 10 dolarů." Zasténá. "Kluci, co se s ní rozešli obyčejně den poté skončili v nemocnici s vážnou zlomeninou."
"To je hrozné!" zaúpí mamka. Vůbec nevím, že nás poslouchá.

Příští den v 15:00 na jízdárně:
Tak je to tu. Nadechnu se a odhodlaně vkročím do síně.
"Bricey!" zvolá nadšeně hlas podoby zvonku. "Tady jsem! Ahoj!"
Vzhlédnu. No jistě, stojí tu Ina, bílé vlasy stažené do drdolu, na sobě koňský kabátek, černé legíny a kozačky bez podpatku. Pod kabátkem zahlédnu známé bílé tílko s červeným nápisem I LOVE TWINBROOK.
"Ehm, ahoj." zamumlám a stisknu jí ruku.
"Polly se ptá, jestli si chceš vybrat nějakého koně od nás, nebo jestli ho chceš objednat." zaštěbetala. "Jen si představ, to by byla čest, kdybys dostal koně na objednávku." Zahihňá se.
"Hm, stačí mi od vás. Nechci, abyste si dělali starost."
"No dobře," podiví se Ina. "Jdu to říct Polly." Odběhne a vlasy za ní vlají. Využil jsem volné chvíle a vklouznul na klučičí záchody. Tam jsem si stáhl džíny a s těžkým srdcem jsem si oblékl teploušské černé legíny a podobný kabát jako má Ina. Od mámy jsem dostal kozinkové boty na zip (hrůza, co?) a ty jsem si obul. Do ruky jsem si vzal helmu a podíval se na sebe do zrcadla. Paráda. Teď vypadám jako ještě větší pitomeček.
Podíval jsem se na hodinky - pět minut do začátku. Chvilku jsem se hádal sám se sebou, ale nakonec jsem se rozhodl počkat na záchodech do začátku. Srdce mě bolelo kvůli Ině, která na mě bude čekat a divit se, proč tam nejsem, ale nechtěl jsem se vystavovat pohledu Becky. Nevím proč, ale trochu mě děsí. Popcházel jsem tam a zase zpět. Tam, zpět. Tam a zase zpátky.
Čtyři minuty. Tři. Dvě. Ajaj. Jedna.
No, tak budu muset jít, řekl jsem si v duchu, když bylo přesně tři deset.
Vyklouzl jsem ze dveří a zamířil do šatny. Uf, kluci měli na sobě ten samý úbor jako já. Ten Jack nebo jak se jmenuje měl dokonce ženský kabát - a taky se podle toho tvářil. Šklebil se, jako kdyby snědl rok staré třešně.
"Děti, no tak, běžte!" Z šatny nás vyhnala Lila, zástupkyně ředitelky v květovaných šatech a plátěném klobouku. Krátké vlasy si sepnula do culíčku a na nohách měla ošuntělé tenisky. Někomu tady chybí smysl pro módu.
Na dráze už stála Polly a za uzdu držela macatého koníčka. "Bricey, tohle je Jac. Jediný volný kůň..." Sledovala mně, jak budu reagovat. Čekala, že řeknu jestli to myslí vážně, ale mně se Jacky líbí.
"Jé, děkuji, Polly, moc. Je skvělá." Poplácal jsem koně za hřbet a vyskočil na ní. Je tlustá, ale malá. Proto to bylo snadné.
"Jestli jí nechceš, Jacky si vezme Becky a ty dostaneš Fridaye," řekla váhavě Polly.
"Cože?" zasyčela Becky. "Polly, ty si... Friday je můj!" vyštěkla ke mně.
"Jo, v pohodě, mně se Jacky vážně líbí." otočil jsem se k Polly. "Bec, nemusíš se zlobit, já ti tvého koně nechám."
Rebeca vypadala jako že se jí ulevilo, ale zlobný výraz se jí z obličeje nevytratil.
Polly zatleskala, a to byl pro ostatní signál vzít si koně. Becky pyšně zamířila k stáji s jménem Friday a za uzdu vyvedla krásného černého a štíhlého koně. Dovedla ho ke mně a do ucha mi zasyčela: "Vidíš? Friday je můj! Opovaž se k němu jen přiblížit a nakopneme ti zadek!" Používala plurál "my". Myslela tím asi sebe a Fridaye. Chtěl jsem jí říct, že Fridaye ani nechci, ale to už byla pryč. Polly znovu zatleskala a všichni začali nasedat na koně a obíhat dráhu. Zahřátí. Klepl jsem Jacky na krk a zaječel "Hyjééé!" a Jacky se unaveně rozběhla.

V 17:00 po tréninku:
Fajn. Už jsem zase ve své kůži, mám tričko s nápisem "I'm crazy" a černé džíny. Vykročím ze záchodků a než se stačím otočit, na prsou cítím něčí ledovou ruku.
"Ty," vyštěkne zrzuna a šťouchne mě prstem. "Proč se mi vyhýbáš, Bricey?" Mé jméno vysloví jako sprosté slovo.
"Hádej," řeknu a ručku chytnu. Becky jí okamžitě vyškubne. "Vyhrožuješ mi, nadáváš a chováš se jako kdybych byl zločinec. Kdybys byla já, lezla bys za sebou?"
"Kdybych byla ty, nechala bych sebe na pokoji."
"To tys mě zastavila. Já chtěl jít domů," namítnu.
"Fajn, tak jdi," Bec odstoupí a uvolní mi cestu.
"Bec, prosím," zaškemrám. "Nemohl bych udělat něco, že bys mě měla aspoň trošku ráda? Abysme byli aspoň přáteli?"
"Proč bys to dělal?" podiví se.
"Protože chci s lidmi vycházet. Nerad mám nepřátele. A... protože si docela milá. Zatím ne na mě-" pousměje se. "-ale jsi. Prosím, Becky."
Becky váhá. Prsty se objímá za mikinu a nakonec promluví: "Jde ti matika?"
"Co?" Zatvářím se zmateně.
"Jestli ti jde matika."
"Já vím, ale proč?"
"Potřebovala bych doučit. Dřív jsem to zvládala, ale teď kvůli koním ne." řekne sklesle.
"Jo, jde mi. Je to skvělý nápad," souhlasím a natáhnu k ní ruku. "Mír?"
"Jo," Věnuje mi úsměv. "Mír."
"Tak jo, co bys řekla vždy hodinku od půl šestý? Jedem spolu, protože si moje sousedka," usměju se taky.
"O.K." řekne. "Ale musím jít. Tak ahoj."
Sleduju, jak odchází tahle kráska ke dveřím.
Páni. Já se asi... zamiloval.
Uch! Jsou tu staré dobré otázečky:
1. Co říkáš na novou tvář Becky?
2. Jsou ti sympatický Mike, Nikki a Carl?
3. Co říkáš na Lilu? Bude tam hrát nějakou roli?
4.Líbí?
No, doufám, že se líbilo :-)
Momentálně mám neschopné The Sims3 - Není kompatibilní nebo co, musí se aktualizovat, přitom už je a pak až se to opraví, zkusím obrázky na téma :-) Ahoj, přeju dobré výsledky ve škole, jestli píšete testy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lowu Lowu | Web | 21. června 2011 v 15:13 | Reagovat

Nemáš zač, pokračuj dál, moc se ti to zase povedlo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama